Den 366 (Ne) - Výročí

Dnes je náš 366. den na cestách, takže nás večer čeká oslava. Venda ráno ještě v posteli pořád čeká, až opadne venku mlha, jaké to zjištění, že zamlžená byla jenom okna. Venku je přitom úplně nádherně, obloha bez mráčku hned od rána. Po povinném odfocení Mt. Cooka a jezera Pukaki přejíždíme zpátky k I-situ na ranní očistu a snídani u jezera s několika desítkami rychle profrčivšími turisty. Nezdržujeme se dlouho a nabíráme směr k našemu dnešními cíli, kterým je jak jinak než již zmiňovaný Mt. Cook. Už je i tak spoustu hodin, už jsme zpátky ve starých kolejích a nebude novinkou, když zmíním, že dneska jsme opravdu chtěli vstávat brzy, ale vzbudili jsme se až po deváté. J

Přijíždíme nejdříve do vesničky Mt. Cook a DOC centra, kde obhlížíme výstavku a mapku s informacemi o výšlapech. Máme v podstatě 3 možnosti, jednou je Mueller Hut, kde nás při výšlapu čeká výstup do 1800m při převýšení něco přes kilometr, poslední hodina až dvě výstupu jsou dle aktuálních info sněhem, místy až po stehna, nocleh na chatě stojí nově 35,70 NZD přesně, ty drobné přibyli během našeho pobytu v Pacifiku díky zvýšené GST dani. Další nabídka dne je procházka po Hooker Valley, už název napovídá, že půjde o rovinku, zpáteční cesta je asi na 3hodiny a přiblížíme se k Mt. Cookovi a ledovci a jezeru Hooker celkem na dosah. Chata nás láká, ale cesta bude náročná, takže po měsících nicnedělání a dlouhého zvažování volíme jednodušší variantu a zůstáváme v údolí. Je už sice po poledni, ale díky dlouhým letním dnům nás čas netlačí, konečně se nám nesetmí už v 5hod.

Balíme lehký batůžek se svačinou a po pár minutách chůze narážíme na pomník věnovaný zahynulým v celém národním parku Mt. Cook. A že jich je kolem 200 za ty roky. Po chvilce se na levé straně objevuje jezero Mueller a ani ne po 30minutách se dostáváme k prvnímu houpacímu mostu, naskýtají se nám pohledy na zasněžené hory, za námi se na chvilku odkrývá jezero Pukaki, občas zaslechneme lavinu, ale nic nevidíme. Celým údolím se vine bledě modrá řeka zbarvená skalnou moučkou, překračujeme druhý houpací most, odkud už se nám otvírá výhled na Mt. Cook a za chvilku jsme už na konci naší trasy, ještě překračujeme potůček tekoucí z hor, ale o moc blíž k ledovci už nás to nepřibližuje. Na jezeře Hooker plavou kry z postupně odtávajícího ledovce, z kterého je z větší části vidět jen debris. Zpátky už nám cesta odsejpá o něco rychleji, když se nezastavujeme na každém kroku na stopadesátou fotku Mt. Cooka, i tak nám náš výlet zabral 4hodiny.

Sluníčko má pořád ještě sílu a my už dneska nikam nepojedeme a uděláme si piknik přímo v horách v DOC kempu, ani neplánujeme brzký ranní odjezd a poprvé přispíváme DOCu za jejich poskytované služby, vyhrabáváme naše poslední drobné, jediný cash, co máme a do pytlíčku vkládáme 11,90 místo 12,20NZD, snad nás kvůli tomuhle drobnému rozdílu nebude nikdo v 7 ráno budit až to překontroluje.

Pak už rozkládáme všechny možné pomazánky na bagetku a boucháme svatební šampáňo. Naši sousedi z Manchesteru Andrew a Erika mají dnes taky výročí, 12 let od seznámení, takže s nimi načínáme další vínko a pokračujeme do pozdních hodin.