Den 359 (Ne) - Shledání s Vandou

Na Nový Zéland přilétáme asi v půl páté ráno. Let probíhal poklidně, ani překročení datového hranice nezpůsobilo žádné turbulence, ze soboty na Samoe jsme se v mžiku přenesli do neděle na Novém Zélandě. Největší starosti nám působí imigrační, nemáme platné letenky ze Zélandu. Ale nikdo po nich nepátrá, v klidu procházíme k další kontrole, kde Venda směle přiznává instantní polévky. Zatajujeme spoustu mušlí a prášek kavy. Samojské banány jsme pro jistotu snědly hned po přistání.

Jediným nepříjemným překvapením tak zůstává teplota, v žabkách, kraťasech a krátkém tričku musíme při 10°C urazit nejmíň 1 km dělící mezinárodní terminál od domácího.

Let mezi Aucklandem a Christchurch netrvá dlouho. Bohužel se nám nedaří z výšky zahlednout Mt. Taranaki, ale alespoň se z dálky leskne jezero Taupo. Poprvé si na NZ bereme taxi, je to drahý zážitek, 30 NZD za asi 8 km od letiště k All Secure. Hlavní je, že zámek u bezpečnostní schránky s notebookem je neporušený a Vandu s hlídající Sheilou nacházíme tak, jak jsme je zanechali. Vanda napočtvrté naskakuje, dostává pochvalu.

Po nákupu v Park & Save usínáme odstaveni na parkovišti. V pozdním odpoledni se konečně zmáháme vybalit na sluníčko mokré věci z krosen. Díky posledním deštivým dnům na Samoe je vlhké všechno. Tma přichází výrazně později, než když jsme odjížděli z NZ. Asi v 22h přeparkováváme Vandu k Denton parku, vypadá to jako klidné místo, i když hned vedle hlavního NZ silničního tahu SH1, a se snad nejhoršími záchody na NZ. Ale lepší než odbíhat do parku…