Den 106 (So) - NZ poprvé

Zastávka v Brisbane netrvala dlouho, do Aucklandu už nám zbývají jen dvě hodiny letu. Před  přistáním jsme se pustili do horečného vyplňování arrival card. Dostat kontraband pár hektolitrů slivovice do Bruneje se oproti požadavkům NZ imigračního zdá být docela hračka. Přiznat se musí v podstatě veškeré potraviny, každá posbíraná mušle z pláže (a že se Danče předešlý den dařilo), pohorky, stan a veškeré vybavení do přírody, stejně tak pobyt v přírodě, parku či kontakt se zvířaty.

Na letišti procházíme uvítací maorskou bránou. Když jsme pomalu u celníků, Vendovi nějak chybí složka s kopiemi víz a vyplněnou kartou. Je to k letadlu kilometr chodeb, ale vše je stále v sedačce. Pracovní víza dostáváme hravě, znuděný úředník nám dává razítko s nápisem WORK, až na pas po nás vůbec nic nechce. Těšíme se na další kontrolu a dobrovolně se přiznáváme ke stanu a botám. Danča je vybaluje z krosny, Venda musí ukázat podrážky, protože boty má obuté, a odevzdáváme stan, který si po čtvrt hodině vyzvedneme na druhé straně haly. Nic nám dál neprohlížejí, vše ok, jen stan si musíme zabalit sami, prý abychom si mohli zkontrolovat, že je tam všechno.

Obcházíme letiště, jediná možnost jídla je Mc Donald, dáváme si snídani, a světe div se, posíláme pohledy! Po 3,5 měsících máme příležitost vidět bílé dítě, úplně navztekané, válí se po zemi na zádech a kope rukama i nohama. Tak tohle se v Asii opravdu nedělo Jsou čtyři ráno a kolem pobíhá spousta cikáňat, teda spíš místních malých maorů.

Čekáme do 7hodin na autobus do vybraného hostelu Pentlands, snad pro nás budou mít pokoj, rezervace přes Hostelworld nám neprošla díky špatnému signálu v Bruneji. Ptáme se autobusáka, kudy kam, dokonce nám zastávku ohlásil přes mikrofon, hostel jsme našli lehce, rovně po Valley road a třetí ulici doleva. Dostáváme pokoj na 2 noci, jak jsme chtěli, bohužel je moc brzy, musíme si do poledne počkat, až bude pokoj volný a uklizený. Jdeme si nakoupit jídlo, pak usínáme u olympiády na gauči, když nás po dvanácté budí z recepce, že pokoj je připraven. Přesouváme se do postele a spíme dál.

Vstáváme asi v 7 večer a jsme asi 3 hodiny vzhůru než zas usínáme. Jdeme si uvařit naše první jídlo na našich cestách, Venda jde dneska ještě dvakrát nakupovat (jojo, měl si to napsat :), ale s výsledkem jsme spokojeni, brambory s vepřovým plátkem, šunkou, sýrem, vajíčkem a k tomu okurkový salát s rajčátkem. Mňam, už jsme si to po té Asii zasloužili.